Zima naštěstí nebyla nijak zvlášť krutá, vesnice i Xaverova družina ji přežili ve zdraví, i když zásob měli jen tak tak. Několikrát museli čelit loupežným útokům. Při jednom nočním přepadení se i několik loupežníků dostalo až ke skladištím, ale nakonec se je podařilo zahnat a zásoby ubránit. Hradby, i když dřevěné a bytelná skladiště na Xaverově tvrzi splnily svoji funkci. Co bylo snad nejdůležitější, že zásoby při hospodárném využívání vydrželi až do jara a nebylo nutné spotřebovat osivo ani porážet chovná zvířata.

Na jaře se všichni s chutí pustili do práce. Oseli větší plochy než předchozí rok, přírůstky mláďat byly slibné. I na lidech bylo znát jaro, vypadalo to, že počet obyvatel bude utěšeně růst.

Xaver začal uvažovat o tom, co všechno bude potřebovat pro stavbu skutečného hradu. Tedy hradu postaveného z kamene a ne ze dřeva. I když surovin, kamenů i dřeva, bylo v blízkém okolí dost, bude potřebovat zručné stavitele a množství řemeslníků různých profesí. Ti určitě nebudou pracovat pouze za ubytování a stravu. Potřeboval by peníze, hodně peněz. Ale kde je vzít a nekrást? Bohužel nikde v okolí nebyla ani stopa po zlatě nebo alespoň stříbře.