Jednou se podařilo Xaverovi propít se do střízliva. Jeho mozek začal zase normálně pracovat a tak se zrodil nový nápad nebo spíš hned nápady dva. Oba potřebovali dost kuráže, ale ta Xaverovi nikdy nechyběla.

První nápad – hrad bude skromnější a tudíž levnější. Xaverovi došlo, že stavitel zcela jistě schválně přestřelil a navrhl hrad zbytečně luxusní a příliš rozsáhlý. Byznys je prostě byznys. Xaverovým potřebám bude stačit hrad menší a ne tak reprezentativní. Vždyť přistavět se dá vždycky.

Povolal si tedy stavitele a dost důrazně ho žádal o přepracování plánů. Stavitel se nejdříve kroutil a snažil se licitovat, ale záhy pochopil, že Xaver už je napevno rozhodnut. Uvědomil si, že menší hrad je taky hrad a pustil se do nového plánu.

Druhý nápad – Xaver si prostě chybějící peníze půjčí. Ano, je to trochu nebezpečné, ale spočítal si, že příjmy z daní z jeho vesnice, z prodeje dřeva a z mýta za používání cesty jsou natolik vysoké, že splátku dokážou pokrýt a ještě něco zbude. Navíc, kdo by nepůjčil synovi krále, že. Když se synkovi nebude dařit, tatík jistě přispěchá s pomocí.

Xaver tedy osobně navštívil spřátelené sousedy a peníze nakonec sehnal.

Jednoho krásného jarního dne vyšel slavnostně oděný Xaver před shromážděné vesničany, vzal do ruky kladívko a symbolickým poklepání na základní kámen zahájil stavbu hradu. Jeho sen se začal naplňovat.

Dokončil(a) jste úspěšně pátý okruh lekcí. Hrad se začal stavět, Xaverův úkol se blíží ke svému splnění. Xaver sám se při cestě za svým snem naučil spoustu nových věcí, naučil se hospodařit i vládnout. Už to není mladé princátko, ale stává se z něj skutečný syn svého otce připravený přijmout zodpovědnost za celé království.