CO JE TO INVESTOVÁNÍ DLE FINANCEHROU.CZ?

---

Především – investování není pouze o penězích!!!

Investovat lze:

• Čas
• Energii (fyzickou, duševní)
• Peníze

Co je to tedy to investování?

Zjednodušeně lze definovat takto:

Dnes něco obětuji, abych se v budoucnosti měl lépe, získal něco navíc.

Příklady:

Dnes investuji svůj čas a energii do studia cizího jazyka, abych v budoucnosti získal lepší práci.

Odkládám peníze stranou, abych měl přilepšení k důchodu.

Nespotřebuji všechny svoje příjmy, část jich spořím a investuji. I větší nákupy zvládnu bez úvěru, ušetřím za úroky.

Nesleduji televizní seriály, svůj čas věnuji sportovním aktivitám – investice do vlastního zdraví.

 

Dále se věnujeme investování peněz. Ale i k peněžní investici je nezbytná i určitá investice vlastního času a vlastní energie.

 

Ideální je, když každá investice obsahuje všechny tři prvky.

JAKÝ JE ROZDÍL MEZI SPOTŘEBOU PENĚZ A JEJICH INVESTOVÁNÍM?

---

Spotřebované peníze se už nevrátí, v horším případě generují výdaje, tedy další spotřebu.

Investované peníze se mohou časem vrátit ve větším množství, generují tedy další příjmy nebo snižují výdaje.

 

Nelze říct, že spotřeba je špatná a investování je dobré! Potřebujeme obojí, ale je důležité najít rovnováhu mezi spotřebou a investováním. Viz okruh 1.

 

Příklady, kdy je investování špatné a kdy dobré

 

POZOR!!! Investování je jako oheň – velmi dobrý sluha, ale zlý pán! Na konci okruhu Investování naleznete tip, jak do světa investic vstoupit rozumně a vyhnout se tak obvyklým chybám, jakých se dopustil jeden investor v následujícím příkladu:

 

Příklad:

Muž v důchodu, v investicích naprostý začátečník, investoval před rokem 2000 skoro celé své úspory do akciových fondů v cizích měnách. Jeho hlavní motivací k investicím bylo vydělat ty úžasné výnosy, které akciové fondy, respektive akciové trhy, v tu dobu vykazovaly. Někdy v roce 2003 hodnota jeho úspor byla zhruba na polovině své hodnoty. Tehdy začal své investice odprodávat …

 

Na investování se podívat i přes tok peněz domácím rozpočtem. Vydělané peníze (příjmy) lze vydat za pasiva nebo aktiva.

Pasivum – peníze už z něj většinou nedostaneme, mnohdy vyžaduje další peníze na svoji údržbu. Česky pro naše potřeby můžeme nazvat Spotřební majetek a služby

Aktivum – generuje další peníze nebo aspoň šetří náklady. Česky pro naše potřeby můžeme nazvat Investiční majetek

PROČ SE NELZE VYHNOUT INVESTOVÁNÍ PENĚZ PŘI CESTĚ K FINANČNÍ POHODĚ

---

Tři hlavní důvody + jeden navíc:

1. Akumulace (shromáždění) peněz
2. Generování dalšího příjmu formou výnosu z investic
3. Překonat všeobecný růst cen životních nákladů
4. Při investování se můžete hodně dozvědět nejen o fungování ekonomiky, finančních trhů, ale i o sobě, Vašem vztahu k penězům.

 

Takže díky výnosům z investování vydělaných peněz se dostanu až k finanční pohodě?

 

Pouze výnosy z investic k finanční pohodě nestačí. Ale bez nich to jde velmi těžko.

K finanční pohodě vede především rozhodnutí začít investovat. Peníze shromážděné v investicích (tedy nespotřebované), budou hlavním motorem k finanční pohodě. Výnosy pak motorem pomocným.

PROČ LIDÉ ČASTO NEINVESTUJÍ

---

Důvodů lze nalézt spoustu, často se jedná o rafinované výmluvy

„Až budu mít dost peněz, tak začnu investovat“

To „až“ nikdy nenastane, tedy alespoň ne samovolně.

K investování není potřeba hodně peněz, investovat lze i malé částky (stokoruny).

Je to argument postavený na hlavu. Ten argument má správně znít:

Začnu investovat, abych měl dost peněz.

„Mám hypotéku, investoval/a jsem do vlastního bydlení. Na víc mi už nezbývá.“

Jedna z nejrafinovanějších výmluv. Proč?

• Pokud je splátka hypotéky „na krev“, pak je domácnost ve velmi nestabilní finanční situaci. Dlužník přecenil svoje síly. K tomu by ale docházet nemělo. Solidní banka posuzuje, jestli má dlužník i po odečtení splátky něco navíc.
• I s hypotékou lze alespoň něco investovat.
• Ne vždy lze hypotéku na vlastní bydlení považovat za investici.

Každý vlastní majetek vyžaduje údržbu, která stojí čas a peníze. Příliš veliká nemovitost vyžaduje kromě vyšších nákladů na běžný provoz (topení, teplá voda, elektřina) i občas nějakou tu údržbu, renovaci, vylepšení. Na velkou zahradu se vejde bazén, nejlépe vyhřívaný, trávník je třeba opatřit závlahou. Toto všechno má plíživý dopad do rozpočtu domácnosti a navíc si nárokuje i majitelův čas a energii. V některých případech pak souhrnné náklady na vlastní bydlení mohou převýšit náklady na bydlení v pronájmu, aniž by to přineslo větší radost ze života. asi lépe vysvětlit

„Investování je nebezpečné! Přece nebudu hazardovat s těžce nabytými penězi!“

Ano, investování může být nebezpečné. I jízda autem je nebezpečná, stejně i chůze po chodníku v zimě a spousta jiných věcí, které děláme denně. Pro omezení rizika stačí poměrně málo – snažit se investování naučit, porozumět mu. Je to stejné jako jízda autem – je nutné se naučit řídit a znát pravidla silničního provozu. Riziko se tím výrazně omezí (ale nepřestane existovat).

„Na co budu investovat na dlouhou dobu. Stejně bude všechno dražší.“

Opět argument postavený na hlavu. Díky investicím lze udržet krok se stoupáním cen, ba dokonce ho lze i předběhnout.

KTERÉ VLASTNOSTI JE NUTNÉ POZNAT U KAŽDÉ INVESTICE

---

Běžně se uvádějí v literatuře 3 až 4 vlastnosti uvedené níže pod body  1) až 4). FH zavádějí další dvě, které už souvisejí s osobností konkrétního investora.

Potenciál výnosu

Kolik investice může vydělat. Výnos lze obdržet ve dvou formách:

• Výplata „na ruku“ – úroky, dividendy. O vyplacené peníze už investor nepřijde.

Příklad:

Z investice do dluhopisu přicházejí investorovi na jeho běžný účet úroky.

• Růst ceny investice. Tento výnos zůstává „na papíře“ do doby, dokud investor investici neprodá. Před prodejem investice se tedy může lehce ztratit, tj. cena investice může opět klesnout, dokonce se investor může dostat do ztráty.

Příklad:

Cena nakoupené akcie vzrostla ze 100Kč/ks na 150Kč/ks.

Investice v sobě v drtivé většině obsahuje obě formy výnosu v různém poměru. Takže i cena dluhopisu, který přináší každý rok úroky, se mění podle podmínek na trhu.

Výše výnosu se uvádí v procentech za rok, např. 5,3% p.a. (per annum = ročně), stejně se tak se uvádí i výše úroku u spoření (viz. Okruh 2)

Riziko (míra předvídatelnosti)

Běžně se riziko chápe jako míra nebezpečí, ohrožení ve smyslu ztráty investovaných peněz. Ale to je jen jedna strana mince! Vhodnější je termín „míra předvídatelnosti“, protože obsahuje kromě nebezpečí i naději na mimořádný výnos. A o tom investiční riziko je!

Pokud investor „hraje“ na jistotu, tj. chce předem vědět co nejpřesněji, kolik vydělá, může počítat pouze s nízkým výnosem.

Investor „hráč“, který je ochoten snést nejistotu budoucích výnosů či ztrát, tedy nízkou míru předvídatelnosti, v konečném důsledku může vydělat výrazně více.

Příklad porovnání dvou investic s různou mírou rizika.

Výnosy investice „na jistotu“ jsou poměrně dobře předvídatelné, pohybují se v rozmezí od 70 do 105Kč. Velmi pravděpodobně nehrozí nějaké zásadní překvapení, a to ani pozitivní ani negativní.

Výnosy „odvážné“ investice se pohybují v širokém rozmezí, předpovědět výnos je prakticky nemožné. Překvapení jsou na „denním“ pořádku.

Odměnou odvážnému investorovi za pevné nervy je více než dvojnásobný celkový výnos oproti investici „na jistotu“.

Likvidita (Dostupnost)

Likvidita v sobě obsahuje dva faktory:

1. Rychlost přeměny investice zpět do formy peněz. Jak dlouho trvá, než je možné investici prodat a za jak dlouho investor obdrží peníze.
2. Cenu, za jakou lze prodej uskutečnit.

Některou investici lze prodat rychle během několika dnů, ale hrozí nebezpečí, že investor (tedy prodávající) bude muset jít s cenou dolů.

Příklady:

Nemovitost jako investice. Likvidita je obecně nízká, trvá delší dobu než se najde kupec. Pokud prodávající spěchá, musí jít s cenou dolů.

Akcie – investice s proměnlivou likviditou. Peníze za prodej veřejně obchodovatelných akcií je možné obdržet v řádu několika málo dnů. ALE ne vždy za dobrou cenu! Někdy si investor musí počkat na pro něj přijatelnou cenu.

Dobrá dostupnost = možnost investici rychle a za přijatelnou cenu přeměnit na peníze (prodat).

Investiční horizont

Lze se na něj dívat ze dvou úhlů pohlednu:

• Doba, po kterou investor hodlá svoji investici držet.
• Doporučená doba, po kterou je vhodné investici držet, aby splnila investorovo očekávání.

Pak už jen stačí, aby se investorův horizont aspoň přibližně shodoval s horizontem investice nebo byl spíše delší.

Investicím vyhovují delší horizonty, v řádu roků až desítek let. Investiční horizont je ovlivněn i daňovými zákony, kdy po určité době držení investice může být výnos osvobozen od daně z příjmu.

Investice lze zhruba rozdělit podle délky investičního horizontu takto:

• Krátkodobé: 1 až 3 roky
• Střednědobé: 3 až 7 let
• Dlouhodobé: nad 7 let

 

Náročnost na znalosti a zkušenosti investora (Odbornost)

Mezi investicemi je i velký rozdíl v náročnosti na odbornost investora. Fungování dluhopisů a akcií pochopí skoro každý, naopak některé opční strategie mohou být těžko čitelné i pro odborníka.

Příklad:

Je to jako s řízením dopravních prostředků. Autem se naučí po pár týdnech jezdit skoro každý. Pilotovat letadlo může jen dobře proškolený a vycvičený pilot.

Náročnost na čas

Investicím je potřeba věnovat část svého času. Kolik času je potřeba, záleží na kombinaci výběru

• Investičních produktů
• Investiční strategie

Příklad:

Do akcií lze investovat různými způsoby, např.:

• Prostřednictvím akciového investičního fondu se záměrem dlouhodobé investice. Pak se stačí na ni podívat párkrát do roka.
• Přímým nákupem na burze se záměrem rychlého prodeje, pokud cena dosáhne určité hodnoty. Pak může být nezbytné svoji investici sledovat třeba i několikrát denně.