Jaký produkt si tedy vybrat?
Univerzální řešení vhodné pro každého NEEXISTUJE! Záleží na spoustě faktorů a situaci konkrétního člověka.
Níže naleznete modelový příklad – je pro INSPIRACI, pro pochopení, co vzít do úvahy.
Modelový příklad k zabezpečení na stáří
Výchozí předpoklady:
- Manželský pár, František a Kamila, se dvěma dětmi.
- Mají hypotéku, měsíční splátka činí 7 000 Kč, splacena bude v jejich 55 letech.
- Kamila si založila penzijní spoření, a protože je v investicích opatrná, zvolila si Vyvážený účastnický fond. Jako benefit jí zaměstnavatel posílá na její penzijní spoření příspěvky.
- Františkovi by zaměstnavatel na penzijní spoření nepřispíval. František je v investicích odvážný a tak se rozhodl využívat podílový fond s odvážnou investiční strategií.
Příběh Františka a Kamily
1. období: 30 až 40 let jejich věku
Na důchod se začali připravovat ve svých 30 letech. V té době měli spoustu vydání za pořízení bydlení, vybavení domácnosti, výchovu a péči o děti, a proto v tomto období odkládali na důchod malé částky: František 1 000 Kč a Kamila 500 Kč měsíčně. Kamile navíc přispíval zaměstnavatel každý měsíc 200 Kč.
2. období: 40 až 50 let jejich věku
Bydlení a domácnost už jsou zařízeny, oběma zaměstnavatel zvýšil plat, navýšili tedy své úložky – František na 1 500 Kč, Kamila na 1 000 Kč (příspěvek zaměstnavatele se jí zvýšil na 500 Kč).
3. období: 50 až 60 let
Podařilo se splatit hypotéku a děti se postavily na vlastní nohy. Důchod už je v dohlednu, František navýšil své úložky na 2 500 Kč, Kamila na 2 000 Kč (příspěvek zaměstnavatele 1 000 Kč).
4. období: 60 až 65 let
Důchod už pomalu klepe na dveře. František zvýšil svoje úložky na 3 500 Kč a zároveň převedl svoje uložené peníze do fondu s opatrnou strategií. Kamila navýšila na 3 000 Kč a přestoupila do Konzervativního účastnického fondu.
5. období: důchod 65 až ???
František s Kamilou naspořili (vlastně nainvestovali) každý přibližně 1 000 000 Kč. Díky tomu si mohou nechat vyplácet každý zhruba 4 500 Kč měsíčně po dobu 20 let.
Obvyklá námitka
Často se setkáváme s námitkou: „A co si za ty naspořené peníze za těch 40 let koupím, sotva tak bochník chleba!“.
Aniž bychom zabíhali do podrobností – výše uvedený příklad je postaven tak, že František a Kamila si mohou za svoji rentu, 4 500 Kč pro každého, koupit to, co dnes. Takže těch bochníků by bylo docela dost.
Doplnění
Předpovídat budoucnost je nemožné, takže nemůžeme vědět, jak se bude vyvíjet penzijní systém v následujících letech a desetiletích. Příběh Františka a Kamily je fiktivní a stojí na předpokladu, že stávající penzijní systém zůstane zachován. Prakticky si můžeme být jisti, že se změní, ale těžko předvídat, jakým způsobem. Nezbývá, než sledovat změny a přizpůsobovat se jim. Určitě to není důvod pro rezignaci na vlastní důchodové spoření/investování.
Poznámka k zamyšlení na závěr: Ačkoli se obecně předpokládá, že „důchody už nebudou“, protože stát na ně nebude mít peníze, je těžko představitelné, že se každý bude muset o svůj důchod postarat zcela sám. Pokud by to tak mělo být, musel by František s Kamilou spořit více než dvojnásobek. Umíte si to představit v reálném životě?